Je-li jako důkazní prostředek použita informace z vysvětlení, jež bylo poskytnuto v průběhu místního šetření, jenž jde nad rámec předložených listin (tj. zdrojem informace není samotná listina, ale vysvětlení k ní), pak je nutno na takovéto vysvětlení pohlížet jako na výslech svědka a je nutno zajistit možnost daňového subjektu se vysvětlení účastnit.
9 Afs 95/2012 – 37
Správce daně prováděl několik místních šetření u třetích osob, jejichž účelem bylo získání listin, jež se vztahovaly k procesu zadávání znaleckých posudků. V rámci některých místních šetření správce daně požadoval od dotazovaných osob vysvětlení k předmětným listinám. U těchto vyjádření nebyl daňový subjekt přítomen a dotazované osoby nebyly poučeny způsobem, který vyžaduje DŘ pro výslech svědků. V daném ohledu pak krajský soud shledal, že tyto skutečnosti vylučují možnost použití uvedených vyjádření jako důkazu v daňovém řízení, které bylo vedeno s daňový subjektem.
NSS tento závěr potvrdil, kdy připomenul, že třetí osoby jsou při místním šetření povinny mimo jiné podat potřebná vysvětlení. Pokud takováto vyjádření slouží toliko jako vysvětlení k usnadnění orientace v předložených listinách či k jejich celkovému pochopení či zasazení do kontextu s jinými předloženými listinami (tj. ke shrnutí či zdůraznění určitých skutečností, které jsou však samy o sobě patrny již z předložených listin), pak jako důkaz v daňovém řízení je nutno použít samotnou listinu, nikoli vysvětlení, které může sloužit jen k pomoci v rozhodnutí, na co se v listinách zaměřit.
Pokud však, jako tomu bylo v dané věci, jsou při popisu skutkového stavu v rozhodnutí správce daně použity informace z vysvětlení, které jdou nad rámec předložených listin, tj. pramenem důkazu je vysvětlení samé, resp. skutečnosti z něj vyplývající, jež nelze z listiny vyvodit, pak je třeba vždy zajistit možnost daňového subjektu se výslechu účastnit, případě klást svědkovi otázky. Bez této možnosti nelze takovéto poskytnuté vysvětlení použít jako důkazní prostředek.
2 Afs 204/2016 – 62
V tomto rozsudku NSS sice konstatoval vadu řízení spočívající v nemožnosti daňového subjektu zúčastnit se výslechů svědků uskutečněných v rámci místního šetření, nicméně tato vada řízení neměla dle NSS vliv na samotnou zákonnost rozhodnutí správce daně. Bylo tomu tak z důvodu, že stěžovatel skutečnosti zjištěné správcem daně během místních šetření nijak nerozporoval, toliko zpochybnil způsob získání těchto informací, na jejichž podkladě správce daně tvrzené výdaje stěžovatele na opravu nemovitostí překvalifikoval na technické zhodnocení. Dle NSS ačkoli správce daně důkazy zjištěné v rámci místních šetření následně uplatnil v neprospěch stěžovatele, když jimi rozporoval jeho tvrzení ohledně povahy příslušných výdajů, samotný obsah informací poskytnutých během sporných šetření zjistil správce daně správně a stěžovatel proti nim nic nenamítal. NSS tedy uzavřel, že nepřítomnost stěžovatele při výslechu svědků neměla vliv na správnost zjišťovaných informací (správce daně původní a nový stav nemovitosti podrobil detailnímu dokazování a oba stavy v napadeném rozhodnutí popsal), tudíž i přes formální pochybení při jejich získání, tato vada neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: NE
Rozšířený senát: NE
Související rozsudky: 8 Afs 34/2011, 4 Afs 213/2016 – 32, 3 Afs 177/2016 – 45, 1 Afs 149/2016 – 35,
Zákonná úprava: § 79, § 82 odst.1 a § 96 odst. 5 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád