Prostředkem ochrany před nezákonnou výzvou k prokázání příjmů, případně před nezákonným postupem na tuto výzvu navazujícím, je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem.
Správce daně zjistil, že žalobkyně v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2016 vynaložila na soukromé výdaje mnohonásobně vyšší částky, než v tomto období činily její příjmy z podnikání. S ohledem na takovýto nárůst jmění žalobkyně (pořízení rodinného domu a stavy bankovních účtů) správce daně vyzval žalobkyni k prokázání vzniku a původu příjmů podle § 38x odst. 1 ZDP a určil rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů k nárůstu jeho jmění. Tuto výzvu žalobkyně napadla žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, neboť dle jejího názoru nebyla dostatečně konkrétní, a dále namítala postup správce daně, který ji odmítl doložit analýzu, na jejímž základě byla výzva vydána.
NSS neshledal uvedené námitky důvodnými. Ve výzvě správce daně sečetl příjmy stěžovatelky za dané období, uvedl položky nárůstu jejího jmění (nákup pozemku, stavba rodinného domu, pořízení 2 automobilů) a konkrétní spotřebu či jiná vydání (pohyby na účtech), přičemž stěžovatelka byla následně seznámena s úplnými výpisy ze svých bankovních účtů, které správce daně před vydáním výzvy shromáždil. Stěžovatelka měla v průběhu postupu plnou možnost předestřené skutečnosti správce daně osvětlit a doložit či minimálně uvést, zda předmětný majetek v daném období skutečně nabyla, případně korigovat jejich odhadovanou cenu, či uplatnit jiné námitky proti postupu správce daně. Stejně tak se mohla vyjádřit k pohybům na svém účtu a ozřejmit, které z těchto pohybů nepředstavují její spotřebu či jiná vydání. NSS tedy uzavřel, že správce daně své pochybnosti vyjádřil dostatečně konkrétně a způsobem, který stěžovatelce umožnil, aby se k nim vyjádřila a předložila důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.
Ohledně neposkytnutí analýzy bankovních účtů NSS shrnul, že správce daně poskytl zástupci stěžovatelky podrobnější tabulky k jednotlivým bankovním účtům, kde jsou u každého účtu za každý rok výdaje rozděleny podle jejich druhu (výběry a platby kartou, výběry v hotovosti, odchozí bezhotovostní platby), stejně tak i příjmy (vklady na pobočce, vklady bankomatem, vklady třetí osobou) a žádné další podklady či analýzy k bankovním účtům se ve správním spise nenacházejí, což správce daně stěžovatelce též sdělil. Za této situace postup správce daně (neposkytnutí analýzy bankovních účtů) nepředstavuje nezákonný zásah do práv stěžovatelky, neboť nebylo zjištěno, že by správce daně disponoval jakoukoliv další analýzou bankovních účtů stěžovatelky než tou, kterou jí v průběhu postupu již poskytl.
V navazujícím řízení (31 Af 31/2020 – 53) krajský soud neshledal neexistenci jakékoliv další analýzy pohybů na bankovních účtech za procesní vadu, by byla výzva správce daně a na ni navazující postup nezákonnými. Dle soudu k bankovním účtům nebyly doloženy ze strany žalobkyně žádné důkazy, pokud žalobkyně uváděla, že výběry z bankovních účtů mají vazby na vklady finančních prostředků, nic jí nebránilo, aby doložila, z jakého důvody byly realizovány vklady na účty.
V případě výstavby rodinného domu soud vycházel z toho, že stavba byla zhotovována dodavatelsky, když důkazy o realizaci stavby svépomocí shledal správce daně jako nevěrohodné. Jelikož správce daně nebyl oprávněn doměřit daň z příjmů za rok 2014 s ohledem na prekluzi práva, v řízení byl předložen důkazní prostředek (letecký snímek budovy), z něhož lze odvodit hrubý odhad stavu nemovitosti v roce 2014, tudíž není možné považovat za spolehlivě stanovenou daň za rok 2015 takovou výši daně, která stav v roce 2014 zcela pomíjí. Správce daně tak evidentně pominul skutečnost, že nejméně hrubá stavby nemovitosti stála již v roce 2014, a proto stanovení daně z příjmů nesplňuje podmínky stanovení daně podle pomůcek tak, jak jsou vymezeny v § 98 DŘ. Z uvedeného důvodu krajský soud zrušil napadené rozhodnutí správce daně.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: NE
Rozšířený senát: NE
Zákonná úprava: § 38x zák. č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů