Dočasné přidělení zaměstnanců za úplatu rovnající se nákladům na zaměstnance představuje zdanitelné poskytnutí služby.
Mateřská společnost dočasně přidělila jednoho ze svých vedoucích zaměstnanců k výkonu práce ve své dceřiné společnosti. Správce daně odmítl dceřiné společnosti uznat odpočet DPH z nákladů na zaměstnance, které jí fakturovala mateřská společnost, jelikož byl názoru, že v daném případě nedošlo k poskytnutí služby.
Soudní dvůr uvedl, že v rámci shora popsaného vztahu došlo k výměně recipročních plnění – k dočasnému přidělení a platby za něj. Soud odmítl argument Komise, že v daném případě neexistovala přímá souvislost mezi těmito dvěma plněními (přímá souvislost existuje tam, kdy se dvě plnění vzájemně podmiňují – jedno plnění se uskuteční pouze za podmínky, že se uskuteční druhé a naopak). V situaci, kdy úhrada fakturované částky dceřinou společností je podmínkou pro to, aby jí mateřská společnost zaměstnance dočasně přidělila, pak mezi oběma plněními existuje přímá souvislost. V daném ohledu je dle SDEU pak irelevantní, zda fakturovaná částka odpovídá skutečným nákladům na zaměstnance, které vznikly mateřské společnosti.
Doplňující informace:
Související rozsudky: C‑11/15 Český rozhlas, C ‑ 295/17 MEO, C ‑ 242/18 UniCredit Leasing, C‑594/13 „go fair“ Zeitarbeit OHG, C – 218/10 ADV Allround
Zákonná úprava EU: čl. 2 odst. 1, čl. 9 odst. 1 DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: §2 a §5 zák. č. 235/04 Sb., o DPH