Služby ve formě sběru, třídění, přepravy a likvidace odpadu nespadají pod čl. 9(2)(c) VI. směrnice, bez ohledu zda skutečná likvidace odpadu představuje práci na movitém majetku ve smyslu tohoto ustanovení.
Společnosti registrované k DPH v jiných členských státech vykonávaly ve Francii sběr, třídění, přepravu a likvidaci odpadu. Tyto společnosti měly uzavřenu smlouvu s klientem a využívaly pro poskytování svých služeb subdodavatele – francouzké plátce daně. V souladu s čl. 9(1) směrnice tyto společnosti fakturovaly klientovi své služby včetně DPH státu své registrace. Francouzský správce daně odmítal refundovat DPH, kterou tyto společnosti hradily při pořízení služeb poskytovaných jim subdodavateli s místem plnění ve Francii. Správce daně zdůvodňoval tento přístup zněním tuzemského zákona, který považoval poskytnutí služby ve formě sběru a likvidace odpadu za plnění s místem plnění ve Francii v případě, že k fyzické likvidaci odpadu docházelo ve Francii. Společnosti byly vyzvány správcem daně ke jmenování daňových zástupců a úhradě francouzké DPH. Komise požádala Francii o vysvětlení důvodů, považující ustanovení VIII. direktivy v uvedeném případě za nepoužitelné. Na základě jednání zástupců Komise a Francie, Komise došla k názoru, že přístup Francie, neumožňující refundaci daně, jako v rozporu s VIII. direktivou, a adresovala Francii formální dvouměsíční výzvu k předložení jejího oficiálního stanoviska. Francie v odpovědi potvrdila svůj předchozí přístup a Komise podala žalobu SDEU. V žalobě byla názoru, že v případě smlouvy zahrnující různé druhy služeb, takové jako třídění, přeprava a likvidace odpadu, je nutné aplikovat obecné pravidlo stanovené čl. 9(1) směrnice, dle kterého se místo plnění takovéto služby nachází ve státě sídla jejího poskytovatele. Nicméně pokud jedna z těchto dílčích služeb, jmenovitě likvidace odpadu, je považována za práci na movitém majetku, a tato služba je uskutečněna subdodavatelem, pak by tato služba měla být předmětem DPH ve členském státě, kde je fyzicky vykonána, tudíž ve Francii. Zahraniční společnosti, které nesou náklady na tuto DPH, jenž je vybírána ve Francii, by měly být, ve shodě s ustanovením VIII. směrnice, oprávněny k refundaci této daně.
Dle Soudu není sporu o tom, že v uvedeném případě služba uskutečněná subdodavatelem podléhá DPH ve Francii, tudíž otázkou zůstává určení místa plnění u složeného plnění, která spočívá ve sběru, třídění, přepravě, likvidaci odpadu a souvisejících činnostech, na něž je nahlíženo jako na celek. Za prvé tam, kde je nutné, jako v uvedeném případě, charakterizovat pro účely DPH složené plnění, chápané jako celek, vazba na čl. 9(1) nebo čl. 9(2)(c) musí zajistit racionální a jednotné zdanění. Za druhé pokud jde o vztah mezi čl. 9(1) a čl. 9(2), Soud již dříve uvedl, že čl. 9(2) stanovuje seznam určitých případů míst, kde je služba považována za poskytnutou, zatímco čl. 9(1) stanovuje v tomto ohledu obecné pravidlo. Cílem těchto ustanovení je vyhnout se, za prvé konfliktům mezi právními systémy, jenž by mohly vést ke dvojímu zdanění, a za druhé vyhnout se možnému nezdanění, jak indikuje čl. 9(3), i když pouze s ohledem na specifické situace. V každém případě otázkou je, zda plnění spadá pod jeden z případů uvedených v čl. 9(2); jestliže ne, pak se jedná o plnění spadající pod čl. 9(1). Proto musí být zjištěno zda uvedené složené plnění představuje službu související s prací na movitém majetku dle čl. 9(2)(c), kdy v tomto ohledu veškeré elementy, jenž ji charakterizují, musí být vzaty v úvahu. Ze spisu předloženého Soudu vyplývá, že tyto služby jsou poskytovány společnostmi, které na základě uzavřených smluv s místními orgány, průmyslovými podniky nebo veřejností dohodly uskutečnit sběr, třídění, přepravu a likvidaci odpadu. Na základě těchto kontraktů tyto společnosti stanovují sběrné plány, vybírají sběrná místa, organizují přepravu odpadu, zajišťují jeho uskladnění, řídí třídící operace, volí metody použití tříděného odpadu, přepravují různé druhy odpadu na různá realizační místa, část odpadu likvidují a část recyklují, a tam kde je to účelné využívají služeb jiných podniků specializujících se mimo jiné na využití určitých druhů odpadu. Ze spisu také vyplývá, že shodně jako společnosti uskutečňující tyto složené služby, i jejich zákazníci pocházejí z různých členských států. Navíc, kromě využití určitých druhů odpadu, jenž je prováděno specializovanými podniky se sídlem ve Francii, jsou veškeré uvedené operace, z nichž se skládá složené plnění, uskutečněny v jiných členských státech. V těchto jiných státech hlavní dodavatel, pro to aby zajistil odpovídající plnění smluv, organizuje zdroje, které má k dispozici a využívá své know-how. Navíc hlavní dodavatelé fakturují svým zákazníkům cenu odpovídající veškerému složenému plnění, včetně části, kterou pořídili subdodavatelsky od francouzských podniků. Tato cena zahrnuje DPH, kterou hlavní dodavatelé museli platit s ohledem na jejich celkovou dodávku. Se zřetelem ke složené podstatě tohoto plnění, dopad aplikace takovéhoto faktoru propojenosti by vytvářel nejistotu ve stanovení sazby daně, kterou by musel uplatnit hlavní dodavatel vůči klientovi, kdykoliv by se určité operace, vstupující do složeného plnění, uskutečnily v jiném členském státě, než ve kterém má hlavní dodavatel sídlo. Ze shodného důvodu by použití tohoto faktoru propojenosti vytvářelo konflikty mezi národními jurisdikcemi. Z toho vyplývá, že takovéto plnění se nemůže řídit čl. 9(2)(c), bez ohledu zda skutečná likvidace odpadu představuje práci na movitém majetku ve smyslu tohoto ustanovení. S ohledem na faktory výše citované, ustanovení čl. 9(1) zajišťuje jednoznačné, jednoduché a praktické kritérium v kontextu tohoto typu služeb, kterým je místo, kde má dodavatel své sídlo nebo stálou provozovnu. Tímto způsobem je zajištěno racionální a jednotné zdanění složeného plnění, jenž je bráno jako celek, a zajišťuje předejití konfliktů mezi jednotlivými státy. Složené plnění tedy spadá pod poskytování služeb řídící se čl. 9(1) direktivy. Odpovědí na položenou otázku je, že odmítnutí refundovat DPH osobám registrovaným k DPH mimo Francii, jenž jsou hlavními dodavateli složených služeb týkajících se likvidace odpadu, kterou byly tyto osoby povinny hradit ve Francii ze subdodávek poskytnutých jim francouzskými plátci daně, Francie porušila své závazky plynoucí z VIII. direktivy.
Doplňující informace:
(POZN. u B2B použitelnost do 31.12. 2009)
Zákonná úprava EU: čl. 44 čl. a čl. 45 DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: §9 zák. č. 235/04 Sb., o DPH