Soudní dvůr EU vydal rozsudek zabývající se otázkou, zda odměňování vybraných zaměstnanců za jejich pracovní výkony způsobem bezúplatného poskytování nákupních poukázek představuje poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.
Soud byl názoru, že předmětný zaměstnanecký program primárně sledoval cíl zvýšit ziskovost plátce, tudíž bezúplatné poskytování poukázek nepředstavovalo plnění sloužící k uspokojení soukromých potřeb zaměstnanců.