Otázka faktického uskutečnění plnění je přímo předmětem daňového řízení, které spadá do působnosti správce daně, tudíž ten není vázán rozsudkem trestního soudu, který ve svém výroku deklaruje uskutečnění sporného plnění. Je však závažnou vadou řízení, pokud správce daně odmítne trestní rozsudek vůbec zohlednit jako důkaz s odůvodněním, že není pro něj závazný.
Správce daně neuznal žalobkyni výdaje za dodávky stříbra z důvodu, že ta dodání komodity neprokázala. Žalobkyně v rámci odvolacího řízení navrhla provést jako důkaz, který dle jejího názoru prokazuje uskutečnění předmětných dodávek, rozsudek v trestní věci vedené s jednatelem žalobkyně, v němž soud shledal, že deklarovaný dodavatel dodal žalobkyni tvrzené komodity. Dle názoru krajského soudu uvedený rozsudek v trestní věci byl pro správce daně závazný, neboť v něm byla pravomocně posouzena předběžná otázka ve smyslu § 99 odst. 1 DŘ.
V úvodu NSS shrnul, že předběžná otázka je charakterizována následujícími znaky: a) jde o otázku, jejíž vyřešení je nezbytné pro rozhodnutí ve věci, b) tato otázka není přímo předmětem řízení, c) může být samostatným předmětem jiného řízení a d) rozhodnutí o ní přísluší jinému orgánu veřejné moci.
Dále NSS souhlasil se správcem daně, že trestní soud vůbec nerozhodoval o předběžné otázce ve výše uvedeném smyslu. Správce daně posuzoval otázku, která je vlastním předmětem daňového řízení, tj. správné stanovení daně, což znamená posouzení příjmů a výdajů podle příslušných ustanovení ZDP. Jedná se tedy o otázku, jejíž posouzení spadá do působnosti správce daně (nejde tak o otázku, jejíž rozhodnutí přísluší jinému orgánu veřejné moci) a zároveň nejedná o otázku, u které by správce daně mohl iniciovat jiné, samostatné řízení.
NSS nicméně rozsudek krajského soudu nezrušil, neboť chybou správce daně bylo, že trestní rozsudek vůbec nezohlednil při vyhodnocování skutkového stavu. Trestní rozsudek představuje rozhodnutí orgánu veřejné moci o otázce, která je podstatná i pro rozhodnutí správce daně, který tak měl povinnost reagovat na jeho obsah a z něj plynoucí závěry. Správce daně tedy pochybil, pokud z trestního rozsudku odmítl vyvodit jakékoliv skutkové závěry s odůvodněním, že není pro něj závazný, jelikož být rozhodnutím vázán a rozhodnutí provést jako důkaz a činit z něj skutkové závěry společně s ostatními důkazy, jsou dvě odlišné věci. NSS tak uzavřel, že správce daně bude mít stále možnost vyvrátit věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost tohoto důkazu, což však případně bude vyžadovat jeho pečlivou argumentaci podloženou přesvědčivými důkazy.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: 5/2023
Rozšířený senát: NE
Zákonná úprava: § 92 odst. 5 písm. c), § 93 odst. 1 a § 99 odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád
6 Afs 125/2021 – 56 Galmet trade