Nejvyšší správní soud publikoval rozsudek sbližující stávající dvě linie v rozhodování ve věci zákazu anatocismu. NSS s odkazem na nález Ústavního soudu shledal, že anatocismus je striktně zakázán pouze ve vztahu k daňovému subjektu, neboť použití analogie v jeho neprospěch je nepřípustné. V případě, že je správce daně v prodlení s předepsáním úroku z neoprávněného jednání správce daně, pak daňovému subjektu vzniká nárok na úročení tohoto úroku, který představuje do určité míry paušalizovanou náhradu škody, jež daňový subjekt utrpěl kvůli nezákonnému prodlení správce daně s předepsáním úroku z neoprávněného jednání.