DAŇOVÁ JUDIKATURA

Soudní dvůr vynesl rozsudek částečně se týkající i problematiky, ke které tuzemská praxe nepřistupuje jednotně. Jedná se o problematiku plateb, které musí dle smluvního ujednání nájemce uhradit leasingové společnosti v případě, že dojde k předčasnému ukončení leasingové smlouvy z důvodu neplacení leasingových splátek. V tuzemsku převažuje názor, že takovéto platby představují „náhrady škody“, a tudíž se nejedná o úplatu za zdanitelné plnění.

Soudní dvůr EU dnes zveřejnil rozsudek zabývající se otázkou, zda lze výkon členů dozorčích orgánů právnické osoby (zde člena dozorčí rady nizozemské nadace) považovat za samostatný výkon ekonomické činnosti. V daném případě Soudní dvůr dospěl k závěru, že jelikož člen dozorčí rady v rámci výkonu své funkce nejedná na svůj účet a svou odpovědnost, a také nenese ekonomické riziko vyplývající z výkonu své funkce, pak nevykonává ekonomickou činnost samostatně.

Soudní dvůr posuzoval otázku mu předloženou NSS, zda úprava ZDPH, dle které je možnost opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podmíněna tím, že dlužník nepřestal být plátcem daně, je v souladu s DPH směrnicí. Soudní dvůr shledal, že takováto právní úprava je v rozporu s unijním právem.

Soudní dvůr EU se zabýval otázkou, zda za situace, kdy vnitrostátní úprava neobsahuje způsob určení poměrného nároku na odpočet u výdajů, která jsou použity jak pro ekonomickou, tak neekonomickou činnost, lze ji vyložit tak, že osoba povinná k dani je oprávněna uplatnit plný odpočet vstupní DPH z takovýchto výdajů. Soudní dvůr se s tímto výkladem neztotožnil, neboť by vedl k porušení základní zásady společného systému DPH.

Nejvyšší správní soud shledal nezákonnost daňové exekuce, kterou správce daně nařídil bezprostředně poté, co vydal okamžitě vykonatelné zajišťovací příkazy, přestože za účelem zajištění úhrady částky uvedené v zajišťovacích příkazech zřídil zástavní právo k majetku daňového subjektu, jehož hodnota násobně převyšovala zajišťovanou částku.

Soudní dvůr poskytl odpověď na předběžnou otázku, kterou mu před rokem položil NSS, zda ZDPH může podmínit osvobození vývozu zboží tomu, že zboží je propuštěno do celního režimu vývozu, přestože je nesporné, že dotčené zboží opustilo území EU.

Ústavní soud posuzoval otázku, kterou správní soudy v minulosti posuzovaly v neprospěch daňových subjektů, resp. je předmětem probíhajícího řízení před SDEU, jež spočívala v tom, zda je správce daně oprávněn do okamžiku vyměření zadržovat celý daňovým subjektem nárokovaný nadměrný odpočet na DPH, nebo zda může zadržovat toliko jeho část, odpovídající plnění, o nichž existují důvodné pochybnosti.

Soudní dvůr dnes zveřejnil rozsudek, který se týkal otázky, zda převod vlastnického práva k předmětu leasingu při transakci zpětného leasingu představuje dodání zboží.
Meritem sporu byla otázka, zda má plátce povinnost provést opravu původního odpočtu DPH, jenž uplatnil v souvislosti s výstavbou, resp. přestavbou nemovité věci, kterou následně prodá v rámci uvedené transakce v režimu nepodléhající dani.

Soudní dvůr vydal důležitý rozsudek zabývající se otázkou, zda lze nepřiznat osvobození od daně dividendám, které vyplácí společnost se sídlem v jednom členském státě společnosti se sídlem v druhém členském státě. Byť směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností v daném případě ukládá povinnost osvobodit od zdanění takto vyplacené podíly na zisku, dánská daňová správa byla názoru, že toto osvobození lze odmítnout v případě, že společnost inkasující dividendy je pouze účelově vytvořenou společností, jejímž prostřednictvím dochází ke zneužití práva.

Soudní dvůr včera publikoval rozsudek zabývající se režimem odpočtů DPH u přímých a režijních výdajů, které vynakládá pobočka v souvislosti s jak vlastním plněním, tak plněním zřizovatele v jiném členském státě. Soud dvůr konstatoval, že pro účely stanovení odpočtu je nutno zohlednit i plnění zřizovatele, kdy daňový režim takovéhoto plnění se pro uvedené účely posoudí dle režimu, jaký by toto plnění mělo ve státě, ve kterém se nachází pobočka.