DAŇOVÁ JUDIKATURA

Před vánocemi vydal Nejvyšší správní soud rozsudek ve sporu týkající se otázky, zda v případě, kdy byla stěžovateli Policií ČR odebrána věc, kterou stěžovatel pořídil na základě kupní smlouvy, se jedná o škodu způsobenou stěžovateli neznámým pachatelem, jelikož důvodem odebrání byla skutečnost, že se jednalo o věc dříve odcizenou.

Soudní dvůr posuzoval otázku, kdy vzniká povinnost uplatnit DPH ze zálohy, kterou cestovní kancelář, postupující podle zvláštního režimu, přijala od svých zákazníků před poskytnutím objednané cestovní služby.
V předmětném sporu cestovní kanceláří namítala, že k okamžiku zaplacení zálohy není ještě známa výše skutečných nákladů cestovní služby, a tedy není schopna určit výši své obchodní přirážky, z čehož plyne, že k okamžiku zaplacení zálohy nemůže dojít ke vzniku daňové povinnosti.

NSS posuzoval otázku, zda na případ pravidelného bezregresního odkupu pohledávek před datem jejich splatnosti za cenu cca 5% pod jejich nominální hodnotou lze aplikovat závěry rozsudku C – 93/10 GFKL, ve kterém Soudní dvůr dospěl k závěru, že odkup rizikových pohledávek za cenu neodrážející jejich skutečnou hospodářskou hodnotu nepředstavuje ekonomickou činnost. NSS uzavřel, že jím projednávaná věc je skutkově odlišná, tudíž v ní není možné ze závěrů citovaného judikátu Soudního dvora vycházet.

Generální advokát vydal stanovisko k zajímavé otázce, jak má být stanoven odpočet DPH z plnění, která francouzská pobočka britské investiční banky přijala ve Francii. Předběžná otázka pak směřovala na režimy odpočtů u plnění využitých pobočkou výlučně pro svá plnění, tak plnění výlučně sloužící pro zřizovatelem uskutečněná plnění, a také plnění ve formě režijních nákladů (přijatá plnění jsou použita jak pobočkou, tak zřizovatelem).

Počátkem října vydal Generální advokát stanovisko k otázce, zda by výuka v autoškole měla být osvobozena od DPH. Generální advokát zdůraznil, že řidičská oprávnění jsou harmonizovaně uznávána napříč EU, tudíž by citovaná otázka měla být zodpovězena jednoznačně, bez odkazu na dodatečná zjištění vnitrostátních soudů, kdy odpovědí by mělo být, že tato výuka nemůže být od daně osvobozena, jelikož nepředstavuje „školské nebo vysokoškolské vzdělávání“.

Nejvyšší správní soud se po pěti letech znovu zabýval otázkou vznesenou ve věci žalobce British American Tobacco, a to zda je možné překvalifikovat úroky vyplacené zahraničnímu věřiteli, jež jsou dle úpravy nízké kapitalizace považovány za nedaňové náklady, na dividendy a zatížit je tak srážkovou daní.

Nejvyšší správní soud aktuálně publikoval další rozsudek, v němž shledal vydané zajišťovací příkazy jako nezákonné. V daném případě se navíc jednalo o okamžitě vykonatelné zajišťovací příkazy dle úpravy zákona o DPH. Soud sice potvrdil závěr správce daně stran budoucího stanovení daně, nicméně neshledal dostatečně silné důvody pro naplnění postupu dle § 103 ZDPH.

Před prázdninami zveřejnila generální advokátka Juliane Kokott stanovisko věcně navazující na již dříve SDEU posuzovanou problematiku, obecně označovanou jako „náhrada škody“. Jednalo se o v obchodních vztazích běžně vyskytující se případ plateb, které dle smluvního ujednání musí odběratel uhradit dodavateli, pokud z jeho strany dojde k předčasnému ukončení smluvního vztahu.

Nejvyšší správní soud posuzoval otázku, zda služby společníka, které poskytoval společnosti jako obchodní zástupce, mohou pro účely ZDPH představovat výkon samostatně uskutečňované ekonomické činnosti. Soud odmítl paušální závěr správce daně, že zprostředkovatelská činnost (činnost obchodního zástupce) je vlastní prakticky každému podnikání, tudíž společník takovouto činnost musí poskytovat v rámci samotné podnikatelské činnosti společnosti. Zejména pak soud […]

Minulý týden vynesl velký senát Soudního dvora rozsudek, který má dopad na správní praxi členských států EU, včetně České republiky (viz. závěry Koordinačního výboru KDPČR z roku 2011). Podstata sporu spočívala v otázce, zda zřizovatel zahraniční stálé provozovny, která ukončila činnost, může v tuzemsku odečíst od svého základu daně v zahraničí neuplatněné ztráty této provozovny, a to i v případě, kdy se obecně příjmy stálé provozovny zdaňují pouze v zahraničí (v tuzemsku je uplatňován režim vynětí těchto příjmů). Soudní dvůr s odkazem na závěry C – 446/03 Marks & Spencer tuto možnost zřizovatele připustil.