DAŇOVÁ JUDIKATURA

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda při naplnění zákonem stanovených podmínek může správce daně rozhodnout tak, že penále vůbec nepromine, nebo zda se správní uvážení vztahuje toliko k otázce rozsahu prominutí penále.

NSS nepřisvědčil správci daně stran existence okolností indikujících, že se přijatá reklamní služba vymykala běžným obchodním standardům a daňový subjekt tedy mohl a měl vědět, že se jejím prostřednictvím účastní podvodu na dani. NSS se neztotožnil se závěrem správce daně, že samotná sjednaná cena, která násobně převyšovala obvyklou cenu srovnatelných služeb, prokazuje, že daňový subjekt věděl, že jde o cenu neobvyklou ani, že o tom vědět měl.

Soudní dvůr odpověděl na otázky týkající se DPH režimu úplatného dodání zbytkového tepla, vzniklého při výrobě elektřiny, které dodávalo společenství vlastníků bytových jednotek svým členům (vlastníkům bytových jednotek).

Spor se týkal otázky, jaká sazba DPH má být použita na dodání jídel, které zákazník zakoupil v provozovně rychlého občerstvení McDonald’s. McDonald’s prodává pokrmy různými způsoby – uvnitř provozovny, prostřednictvím výdejních okének pro konzumaci mimo provozovnu (např. ve vozidle) nebo uvnitř obchodních center, kdy zákazník konzumuje jídlo v zónách k tomu určených.

Portugalská společnost provozovala fitness centra, kdy vedle sportovního tréninku též návštěvníkům poskytovala nutriční poradenství. Předmětem sporu byla otázka, zda trénink a nutriční poradenství představují dvě samostatné služby nebo se jedná o jediné komplexní plnění, resp. zda nutriční poradenství představuje vedlejší plnění.

Generální advokát ve svém stanovisku k otázce, zda je Rakousko oprávněno zdaňovat roamingové služby poskytované na jeho území korejskou společností uživatelům (osobám nepovinným k dani dočasně se zdržujícím na rakouském území ), kteří mají své bydliště také v Jižní Koreji, dospěl k závěru, že tyto roamingové služby, umožňující použít mobilní telefonní síť nacházející se v Rakousku, jsou „skutečně používány“ na rakouském území, tudíž Rakousko je oprávněno podrobit tyto služby rakouské DPH. Dle Generálního advokáta je v daném ohledu irelevantní, zda k případné zdanění dotčených služeb dochází též v Jižní Koreji.

Dnes byl zveřejněn rozsudek Soudního dvora zabývající se otázkami, za jakých podmínek lze provést opravu základu daně, a zároveň opravu dříve uplatněného odpočtu, v případě, kdy věřitel neobdrží úhradu své pohledávky. V rozsudku se SDEU vyjádřil zejména k postavení uvedených osob jako osob registrovaných k dani, tedy k možnosti/povinnosti provedení opravy v situacích, kdy po uskutečnění plnění přestane být věřitel nebo dlužník plátcem daně.

Soudní dvůr se vyjádřil k otázce, zda pro určení daňového režimu výplaty zálohy na dividendy, ke které došlo v roce 2003, tedy před přistoupením Slovenska k EU, bylo možné užít úpravu směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, a to za situace, kdy k pravomocnému doměření srážkové daně ze zálohy na dividendy došlo ať po přistoupení Slovenska k EU (C – 113/20 Slovenský plynárenský priemysel).

Generální advokát vydal stanovisko k otázce, zda se v případě bezúplatného přenechání vozidla zaměstnanci jedná o nájem dopravního prostředku, tudíž o  poskytnutí služby pro soukromou potřebu zaměstnance, která je předmětem daně bez ohledu na skutečnost, zda daň splatná při pořízení vozidla byla u zaměstnavatele odpočitatelná (čl. 26 odst. 1 písm. b) DPH směrnice).

Nejvyšší správní soud se vyjádřil k délce promlčecí doby pro zánik odpovědnosti za správní delikt, za který je uložena pokuta dle zákona o účetnictví, jedná-li se o delikt, za nějž není pokuta stanovena pevnou sazbou, ale procentem z hodnoty aktiv.