DAŇOVÁ JUDIKATURA

Daňový subjekt nemá právo účastnit se procesu výběru pomůcek, navrhovat použitelné a vhodné pomůcky a nesvědčí mu ani právo domáhat se bez dalšího jiného, dle jeho názoru vhodnějšího, výběru pomůcek. 
Vzhledem k tomu, že konečné rozhodnutí o základu a výši daně za použití pomůcek je vždy výsledkem odhadu, může daňový subjekt polemizovat pouze s tímto výsledným určením daňové povinnosti. Daňový subjekt je tedy povinen uvést, z jakých důvodů považuje stanovený základ daně a její výši za zcela nepřiměřené, a své tvrzení podložit odpovídajícími důkazy.

Stanoví-li správce daně daňovou povinnost podle pomůcek, musí stanovit nejen příjmy, ale i přiměřené výdaje, a musí přihlédnout i k dalším okolnostem, z nichž plynou výhody pro daňový subjekt, a to i když jím nebyly uplatněny. Takovými dalšími výhodami je např. zohlednění nezdanitelných částek základu daně, ale i jiné skutečnosti, např. za jakých podmínek daňový subjekt podniká, v jakém oboru činnosti podniká, v jaké lokalitě má umístěnu provozovnu apod.
Daňový subjekt je oprávněn vznášel námitky týkající se nedodržení povinnosti správce daně přihlédnout k výhodám pro plynoucím pro daňový subjekt, tudíž je oprávněn být seznámen s postupem správce daně  jakou okolnost správce daně považoval za výhodu pro daňový subjekt.