Pro účely posouzení povahy sociálních služeb a posouzení sociální povahy poskytovatele musí být použity právní předpisy členského státu, ve kterém je poskytovatel služeb usazen.
Bulharská společnost Momtrade poskytovala sociální služby (osobní péči a pomoc v domácnosti) seniorům bydlícím v Německu a Rakousku. Za účelem poskytování služeb využívala rakouské/německé zprostředkovatelské agentury, které zajišťovali kontakt mezi ní a klienty.
Bulharský správce daně podmínil přiznání osvobození uvedených služeb tomu, že Momtrade předloží důkazy potvrzující, že v souladu s německými/rakouskými právními předpisy mají její služby poskytované na území těchto států sociální povahu. Jelikož tak společnost neučinila, správce daně jí doměřil bulharskou DPH.
Meritum předběžné otázky tedy spočívalo v tom, zda povaha sociálních služeb a charakteristické znaky jejího poskytovatele musí být posuzovány podle práva členského státu, ve kterém má poskytovatel sídlo, nebo podle práva členského státu, v němž jsou tyto služby fakticky poskytovány.
Soudní dvůr v úvodu konstatoval, že na povahu sociální služby nemá vliv, že jsou poskytovány v jiném členském státě, než ve kterém má poskytovatel své sídlo, tudíž členské státy nemají pravomoc vyloučit z osvobození takovéto služby, pokud jsou fakticky poskytovány v jiném členském státě. V daném ohledu je pak irelevantní, že poskytovatel za účel kontaktování klientů využil služeb zprostředkovatele se sídlem v jiném členském státě (služby poskytovatele a služby zprostředkovatele jsou odlišné a představují samostatná plnění).
Soud poté pokračoval, že místem poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má poskytovatel své sídlo (viz. čl 45 DPH směrnice). V důsledku toho musí být posouzení povahy služeb a posouzení sociální povahy jejich poskytovatelů, jiných než veřejnoprávních subjektů, použity právní předpisy členského státu poskytovatele (zde bulharská právní úprava). Byť takovýto výklad může způsobovat rozdíly v zacházení z hlediska DPH, pokud jde o poskytovatele se sídlem ve státě, ve kterém má osoba nepovinná k dani bydliště, a poskytovatele se sídlem v jiném státě, jedná se o výsledek uvážení unijního normotvůrce, kterému přísluší pravomoc rozhodnout o případné změně takovéto právní úpravy, jenž může přinášet negativní účinky.
SDEU tedy uzavřel, že pokud služby společnosti Momtrade naplňovaly dle bulharské právní úpravy podstatu sociálních služeb (služeb obecného zájmu v sociální oblasti) a společnost měla dle této úpravy postavení oprávněného subjektu (ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. g) DPH směrnice), pak její služby poskytované klientům, kteří se zdržují v Rakousku a Německu, musí využívat osvobození od daně.
Nakonec SDEU odpověděl na otázku, zda pro uznání statutu společnosti Momtrade jako oprávněného subjektu postačí skutečnost, že je zapsána u bulharského veřejnoprávního subjektu jako poskytovatel sociálních služeb. Soud nejdříve připomenul zásadu daňové neutrality (akcentovanou v ustálené judikatuře např. C – 174/11 Zimmermann) a uvedl, že citovaný zápis u veřejnoprávního subjektu postačuje k tomu, aby bylo možné Momtrade považovat za oprávněný subjekt, zejména pokud jsou takto zapsané subjekty správcem daně systematicky nebo obvykle za oprávněné subjekty považovány, a pokud takovémuto zápisu předchází předchozí ověření sociální povahy poskytovatele příslušnými vnitrostátními orgány.
Doplňující informace:
Související rozsudky: např. C ‑ 846/19 EQ
Zákonná úprava EU: čl. 132 odst. 1 písm. g) DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: § 59 zák. č. 235/04 Sb., o DPH