Poplatek vybíraný provozovatelem parkoviště za porušení podmínek parkování představuje úplatu za poskytnutí parkovací služby.
Společnost provozující soukromé parkoviště vybírala od řidičů zaparkovaných vozidel, vedle poplatků za parkování, i zvláštní poplatek, pokud řidič porušil zveřejněné podmínky parkování, např. překročil zaplacenou maximální parkovací dobu, zaparkoval bez platného parkovacího lístku, zaparkoval mimo vyhrazená parkovací místa, resp. na místě vyhrazeném pro zdravotně postižené. Tento zvláštní poplatek pokrýval náklady provozovatele parkoviště, které mu vznikaly v souvislosti s kontrolou dodržováni podmínek parkování. Předmětem předběžné otázky bylo, zda tento poplatek představuje odškodnění za porušení smluvních závazků (není předmětem daně, neboť zde neexistují vzájemná plnění), nebo se naopak jedná o úplatu za poskytnutí parkovací služby.
SDEU byl toho názoru, že poplatek představuje protiplnění za možnost danou řidiči zaparkovat své vozidlo. Zaparkování vodila dle SDEU zakládá existenci právního vztahu mezi provozovatelem parkoviště a řidičem, na jehož základě dochází ke vzájemnému protiplnění. V daném ohledu vyšší provozní náklady provozovatele na kontrolu dodržováni podmínek parkování mají přímou souvislost s parkovací službou a lze je tedy považovat za nedílnou součást celkové částky, kterou se řidiči zavázali zaplatit, pokud se rozhodli zaparkovat vozidlo na parkovacím místě.
K námitce společnosti, že poskytnutí parkovacího místa nezávisí na zaplacení zvláštního poplatků, tudíž tento poplatek nelze považovat za skutečnou protihodnotu parkovací služby, Soud uvedl, že k platbě poplatku nemůže dojít, pokud není poskytnuta parkovací služba (je zaparkováno vozidlo) a provozovatelem je následně provedena kontrola podmínek parkování, tudíž zde existuje přímá souvislost mezi parkováním a výběrem zvláštního poplatku. Na uvedenou věc tedy nelze aplikovat závěry ve věci C – 277/05 Société thermale, kdy se jednalo o situaci, ve které nedošlo k poskytnutí sjednané služby. Pro účely daného posouzení je také nerozhodná skutečnost, že podle vnitrostátního práva je daný poplatek kvalifikován jako sankce.
Doplňující informace:
Související rozsudky: C ‑ 21/20 Balgarska nacionalna televizia, C‑250/14 a C‑289/14 Air France a Hop!-Brit Air
EU zákonná úprava: čl. 2 odst. 1 písm. c), čl. 24 odst. 1 a čl. 73 DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: §2 odst. 1 písm. b) a §36 odst. 1 zák. č. 235/04 Sb., o DPH