Pokud poskytovatel plnění dodatečně opravil své původní pochybení a příjemci plnění vystavil opravnou fakturu obsahující DPH, pak příjemce objektivně nemohl dříve uplatnit svůj nárok na vrácení daně, tudíž jeho nárok na vrácení daně nelze odepřít s odůvodněním, že již uplynula prekluzivní lhůta pro podání žádosti o vrácení daně.
Společnost poskytovala plnění společnosti se sídlem v druhém členském státě, v jehož rámci neuplatňovala daň, neboť byla názoru, že se jednalo o „finanční vyrovnání“, které nebylo předmětem daně. Po několika letech dospěla k názoru, že postupovala chybně, tudíž podala dodatečné daňové přiznání a odběrateli vystavila opravnou fakturu obsahující DPH, kterou příjemce uhradil. Příjemce následně podala žádost o vrácení této DPH, kterou správce daně zamítl z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty pro uplatnění nároku na vrácení DPH.
SDEU připomenul, že zavedení prekluzivní lhůty pro uplatnění odpočtu DPH nebo vrácení daně je obecně v souladu s unijním právem. Nicméně v daném případě příjemce plnění nemohl objektivně uplatnit svůj nárok na vrácení daně, jelikož dříve neměl k dispozici fakturu a ani nevěděl, že má být v daném případě DPH uplatněna. Až v návaznosti na opravu provedenou poskytovatelem byly splněny hmotněprávní a formální požadavky zakládající nárok na odpočet DPH a tedy mohl požádat o vrácení daně. Jelikož příjemce nejednal s nedostatkem řádné péče, ani nedošlo ke zneužití nebo uzavírání podvodných koluzních dohod s poskytovatelem plnění, nebylo možné proti nároku na vrácení DPH uplatnit prekluzivní lhůtu, která začala běžet od okamžiku dodání zboží.
Doplňující informace:
Související rozsudky: např. C ‑ 562/17 Nestrade, C – 294/11 Elsacom, C‑518/14 Senatex, C ‑ 507/20 FGSZ Földgázszállító
Zákonná úprava EU: čl. 170 DPH směrnice 2006/112/ES a směrnice 2008/9/ES stanovující prováděcí pravidla pro vrácení DPH
Tuzemská zákonná úprava: §82, §82a a §82b zák. č. 235/04 Sb., o DPH