Generální advokátka E. Sharpston v nedávné době vydala své stanovisko (C – 44/11 Deutsche Bank) týkající se DPH režimu služeb spočívajících ve správě klientského portfolia cenných papírů, kdy klient uděluje obchodníkovi volnost v rozhodování jaké jednotlivé tituly jeho jménem a na jeho účet nakoupí, resp. prodá. Předmětem řešené problematiky byla otázka, zda lze takovéto bankovní investiční služby, plus na ně navazující administrativní služby, subsumovat pod osvobození od daně, jmenovitě „plnění týkající se cenných papírů“ dle čl. 135(1)(f) DPH směrnice (§54(1)(p) tuzemského zákona o DPH).
AG se nejprve vyjádřila k otázce, zda lze oddělit plnění spočívající v doporučení investiční strategie (tj. jaké tituly cenných papírů budou pořízeny/prodány), od plnění spočívající v samotném jejich nákupu/prodeji. Dle názoru AG uvedená plnění spolu úzce souvisí, tudíž tvoří jediné nedělitelné plnění, kdy samostatná procentická provize banky za výše uvedené služby nemá na dotčené posouzení vliv. Navazující administrativní služby (např. výplata výnosů plynoucí z držby cenných papírů) pak tvoří vedlejší plnění k výše uvedenému hlavnímu plnění.
V otázce podstaty plnění AG upřednostnila převažující prvek investiční strategie (akcentujíce hledisko finanční jistoty investora) nad samotnými nákupy/prodeji cenných papírů. V dané souvislosti, a to i přes nabízející se porovnatelnost se správou fondů kolektivního investování, AG dospěla k závěru, že dotčenou individuální správu investičního portfolia nelze podřadit pod osvobození od daně týkající se „plnění v oblasti cenných papírů“, tudíž se jedná o plnění podléhající DPH.
judikatura daně EU