Respektovaná generální advokátka Juliane Kokott se opětovně vyjádřila k jedné z nejdůležitějších praktických otázek fungování DPH, zda nezbytnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet příjemcem plnění je držba faktury.
AG potvrdila, že nárok na odpočet daně sice vzniká okamžikem poskytnutí plnění (slovy AG vznik nároku na odpočet daně co do důvodu), nicméně samotné poskytnutí plnění ještě nevypovídá o tom, jaké je daňové zatížení pořizovatele, jelikož existují situace, kdy cena plnění vyplyne až z fakturace, např. v případě hodinové odměny nebo odměny závislé na úspěchu. V daném ohledu je tedy logické, že podmínkou pro uplatnění odpočtu je držba faktury (slovy AG vznik nároku na odpočet daně co do výše). Odpočet daně je tedy nejdříve možný ve zdaňovacím období, v němž – co do důvodu a co do výše – vznikl.
K samotnému meritu daného sporu, jmenovitě zda následné stornování původní faktury a vystavení nové může mít vliv na uplatnění odpočtu, se AG vyjádřila ve smyslu, že pokud novou fakturou nedochází ke změně základních údajů nutných pro uplatnění odpočtu, jež jsou na faktuře uváděny (údaje o poskytovateli a příjemci plnění, předmětu plnění, ceně a zvlášť uvedené DPH), pak nárok na původní odpočet není dotčen. Jinými slovy, jsou-li stornováním původní faktury odstraněny pouze její chybné formálních náležitostí (např. chybějící datum faktury, chybějící číslo faktury, atd.), pak příjemci plnění zůstává zachován nárok na původně uplatněný odpočet daně.
V této souvislosti AG též připomněla, že uplatnění nároku na odpočet daně může podléhat vnitrostátním procesním lhůtám, tudíž pokud je nová faktura, jež odstraňuje chybné základní údaje, vystavena až po uplynutí dotčené procesní lhůty, pak nárok na odpočet daně může být odmítnut.