Správce daně v září 2007 dodatečně vyměřil DPH za zdaňovací období listopad 2002. Podstatou sporu bylo, zda tato daň je daňově účinným nákladem vztahujícím se ke zdaňovacímu období roku 2002 (stanovisko poplatníka) nebo roku 2007, kdy nastal účetní případ (stanovisko správce daně).
NSS rozsudek krajského soudu zrušil, neboť jej shledal nepřezkoumatelným, když krajský soud toliko konstatoval, že se ztotožňuje se závěry žalobce i správce daně.
Jako obiter dictum se NSS k otázce údajně konkurujících si výkladů § 23 odst. 1 a § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP vyjádřil ve smyslu, že při interpretaci těchto ustanovení je nutno dbát zejména smyslu a účelu úpravy daňově účinných výdajů, tedy zohlednit důvody, pro které zákonodárce umožňuje daňovému subjektu snížit si pomocí těchto výdajů základ daně, a to zejména ve vztahu k základnímu principu věcné a časové souvislosti uvedenému v § 23 odst. 1.
(Což je také zajisté inspirativní náhled NSS)