Stěžovatelka požádala o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození z licenčních poplatků podle § 38nb ZDP za roky 2014 až 2018. Správce daně shledal, že žádost za roky 2014 až 2016 byla podána opožděně (po uplynutí dvouleté lhůty stanovené v čl. 1 odst. 15 věty čtvrté směrnice 2003/49/ES o zdanění úroků a licenčních poplatků). Stěžovatelka nesouhlasila s aplikací přímého účinku uvedeného ustanovení směrnice.
NSS měl pochybnost, zda lze osvobození přiznat za období předcházející předložení osvědčení a podpůrných informací, tudíž se rozhodl položil SDEU předběžnou otázku, zda stát zdroje úroků a licenčních poplatků může přiznat osvobození také za období, které předcházelo okamžiku předložení osvědčení a podpůrných informací, které může stát zdroje rozumně požadovat, případně okamžiku vydání samotného rozhodnutí, a pokud ano, zda unijní právo upravuje lhůtu pro předložení citovaného osvědčení a podpůrných informací, resp. obsahuje časového omezení pro jejich předložení.