V daném sporu se Nejvyšší správní soud vyjádřil k otázce, zda lze u leasingového nájemce daňově zohlednit výdaje na leasingové splátky technologického zařízení, jenž v období úhrady leasingových splátek bezúplatně využíval jiný provozovatel. Dle soudu, pokud leasingový nájemce předestře takové ekonomické zdůvodnění svého podnikatelského záměru, ze kterého lze smysluplně usuzovat, že takovýmto provozem bude dosaženo budoucích vyšších zdanitelných příjmů leasingového nájemce, pak lze leasingové splátky považovat za daňový výdaj.
Podrobnosti k rozsudku naleznete zde >>