Nejvyšší správní soud se po pěti letech znovu zabýval otázkou vznesenou ve věci žalobce British American Tobacco, a to zda je možné překvalifikovat úroky vyplacené zahraničnímu věřiteli, jež jsou dle úpravy nízké kapitalizace považovány za nedaňové náklady, na dividendy a zatížit je tak srážkovou daní.
Soud opětovně zrušil rozhodnutí správce daně mimo jiné z důvodu, že správce daně vyložil termín „přesah výše úroků nad výší obvyklých úroků“ (zkrácená cit.), který je obsažen v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění, za použití postupu, jenž stanoví tuzemský zákon pro určení nedaňových úroků dle pravidel nízké kapitalizace, byť je takovýto výklad nutné učinit ve smyslu dané mezinárodní smlouvy.