Generální advokát Jääskinen publikoval své stanovisko ve věci předplacených telefonních karet. V daném sporu britská společnost Lebara poskytovala telekomunikační služby spočívající v propojení telefonních hovorů volajících (koncoví uživatelé) z EU prostřednictvím mezinárodní telefonní sítě s příjemci hovorů nacházejícím se mimo EU. Lebara prodávala telefonní karty distributorům za cenu pod jejich nominální hodnotou. Distributoři propagovali a prodávali tyto telefonní karty koncovým uživatelům v členském státě svého sídla. Distributoři platili za telefonní karty společnosti Lebara až v okamžiku jejich aktivace společností Lebara, tj. poté co byla karta zakoupena koncovým uživatelem. Po nákupu karty byl koncový uživatel oprávněn, po zadání údajů identifikujích kartu, uskutečnit po dobu platnosti karty telefonní hovory do výše nominální hodnoty karty. Koncoví uživatelé při využití karty neměli informaci, že propojení telefonních hovorů je poskytováno společností Lebara.
Předmětem otázek bylo, zda společnost Lebara uskutečňovala dvě plnění, první v okamžiku prodeje telefonní karty distibutorovi (plnění vůči distributorovi) a druhé v okamžiku uskutečnění telefonních hovorů koncovým uživatelem (plnění vůči uživateli). V daném případě vyvstala také otázka týkající se určení místa plnění, neboť koncoví uživatelé byli převážně osobami nepovinnými k dani, a společnost Lebara nebyla schopna identifikovat konkrétní koncové uživatele.
Generální advokát se přiklonil k právní fikci komisionářské smlouvy – komitent (Lebara) a komisionář (distributor). Dle AG je základem daně částka, kterou distributoři zaplatí společnosti Lebara, a zdanitelné plnění se uskuteční v okamžiku aktivace telefonní karty. AG byl toho názoru, že pro účely posouzení DPH režimu není rozhodné, že dle vnitrostátní právní úpravy, potvrzené stanoviskem národního soudu, distributoři nejednají jako zprostředkovatelé společnosti Lebara. Podle názoru AG není čl. 6 odst. 4 šesté směrnice omezen na případy, v nichž existuje zprostředkovatelský vztah, ať již otevřený či zastřený, podle práva dotyčného členského státu, ale jsou-li splněna tři kritéria požadovaná uvedeným ustanovením (podíl na poskytování služby, jednání vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby), je nutno postupovat podle tohoto ustanovení.
AG tudíž uzavřel, že společnost Lebara poskytovala koncovým uživatelům telekomunikační služby, kdy se distributoři na tomto plnění podíleli vlastním jménem, avšak na účet společnosti Lebara, tj. distributoři danou službu jednak obdrželi od společnosti Lebara, a jednak ji poskytli koncovým uživatelům.