Nejvyšší správní soud shledal nezákonnost daňové exekuce, kterou správce daně nařídil bezprostředně poté, co vydal okamžitě vykonatelné zajišťovací příkazy, přestože za účelem zajištění úhrady částky uvedené v zajišťovacích příkazech zřídil zástavní právo k majetku daňového subjektu, jehož hodnota násobně převyšovala zajišťovanou částku.