Předmětem sporu C – 234/11 TEC Haskovo bylo posouzení, zda vzniká povinnost provést úpravu odpočtu vstupní DPH, která byla uhrazena v souvislosti s pořízením staveb, jenž byly cca po roce a půl zlikvidovány (zdemolovány), a to za účelem další výstavby. Z důvodu uvedené demolice bylo nutno dle názoru správce daně původní odpočet daně zčásti upravit, tudíž v daném smyslu vyvstala otázka jakým způsobem má být vykládán pojem „zničení majetku‘, jenž je obsažen v čl. 185(2) DPH směrnice, neboť dle tohoto ustanovení se oprava vstupní DPH neprovádí v případě … došlo li ke zničení majetku… Dále zda jsou pro účely úpravy daně důležité důvody zničení nebo podmínky, za nichž k němu došlo.
Generální advokátka vyjádřila názor, že pro účely úpravy odpočtu vstupní DPH v rozhodné pětileté lhůtě (čl. 187(2) DPH směrnice), likvidace investičního majetku, která byla provedeno s cílem vytvořit nový, modernější hospodářský majetek sloužící stejnému účelu, nevede k úpravě odpočtu, pokud likvidace představuje použití pro účely zdanitelných plnění. Nicméně pokud dojde ke zničení zboží náhodou nebo k soukromým účelům osoby povinné k dani, lze dle AG v zásadě mechanismus oprav zakotvený v čl. 185 použít.
AG tudíž uzavřela, že vnitrostátní úprava, která ukládá provedení úpravy odpočtu daně v případech zničení investičního majetku nezávisle na tom, zda k němu dojde pro účely zdanitelných plnění, není slučitelná s DPH směrnicí.