Nejvyšší správní soud se v nedávné době vyjádřil k nezřídka užívané formě flagrantních daňových úniků, spočívající v inkasech příjmů průtočnými společnostmi založenými v EU offshore lokalitách.
Byť soud kasační stížnost podanou správcem daně zamítl a potvrdil nutnost pokračovat v prokazování skutečného stavu, z rozsudku lze vyvodit závěr, že formální naplnění požadavků stanovených pokynem MF D-286 (postup při prokazování skutečného vlastníka příjmů) nemusí (a nemělo by) vést k automatickému přiznání výhod plynoucích z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Přestože NSS nebyl zcela konkrétní v otázce „kam až je nutno při prokazování skutečného vlastníka příjmů dojít“, lze z prezentovaných závěrů soudu identifikovat oblasti, na něž by měli tuzemští plátci daně, vyplácející příjmy zahraničním subjektům, zaměřit svou pozornost.
Podrobnosti k tomuto zajímavému rozsudku naleznete zde >>