Spor se týkal otázky, kdy došlo k úhradě smluvní pokuty, zda v roce 2006, nebo až v roce 2007 (smluvní pokuta je daňovým výdajem období, ve kterém je skutečně zaplacena (§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP). V dané věci žalobce neodebrat v roce 2006 objem zboží, ke kterému se zavázal, tudíž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Smluvně bylo sjednáno, že „v případě uplatnění smluvní pokuty se veškeré platby provedené žalobcem ve prospěch zahraničního dodavatele v období před uplatněním smluvní pokuty použijí přednostně k úhradě smluvní pokuty. V takovém případě bude za den úhrady považován následující den po vystavení faktury“. Dodavatel vystavil fakturu vyčíslující smluvní pokutu dne 28. 12. 2006. Z účetnictví žalobce správce daně zjistil, že platba dotčené faktury proběhla v roce 2007, tudíž v roce 2006 vyloučil výdaj plynoucí ze smluvní pokuty z daňových výdajů, a naopak jej zohlednil v základu daně roku 2007. Žalobce svůj postup obhajoval výše citovaným zněním smlouvy a prohlášením dodavatele, že dotčená částka byla uhrazena dne 29. 12. 2006 podle smlouvy.
NSS potvrdil přístup správce daně, kdy vzal na vědomí, že (I) výše citované potvrzení dodavatele je zcela rozdílného obsahu než jím dříve vydaná potvrzení, že (II) bylo vydáno až s více než dvouletým odstupem a (III) bylo vydáno na žádost žalobce, u něhož běžela daňová kontrola. Kombinace velkého časového odstupu a rozporu s prvním potvrzením je přitom schopna oslabit věrohodnost potvrzení z roku 2009. Soud tak potvrdil postup správce daně, který smluvní ujednání o způsobu platby smluvní pokuty nepominul, nicméně dospěl k závěru, že se jím žalobce a jeho zahraniční dodavatel neřídili a fakticky postupovali tak, že platba pokuty proběhla v roce 2007.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: NE
Rozšířený senát: NE
Zákonná úprava: § 24 odst. 2 písm. zi) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
9 Afs 26/2013 – 50