NSS se vyjádřil k otázce, zda lze pohledávku správce daně, jenž vznikla na základě povinnosti dlužníka v konkursu provést opravu odpočtu (§ 44 odst. 5 ZDPH), považovat za pohledávku za majetkovou podstatou (dle právního stavu do 31.12. 2013). Pokud by tomu tak bylo, pak by správce daně mohl po prohlášení konkursu započíst tuto pohledávku proti přeplatku na dani, jenž vznikl pod prohlášení konkursu, a který dlužník požadoval vrátit.
NSS uzavřel, že se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou, neboť tato oprava se vztahuje ke zdanitelným plněním poskytnutým v období před rozhodnutím o úpadku, tedy takovouto pohledávku nelze považovat za pohledávku na dani, která vznikla na základě samostatného zdanitelného plnění, jenž se uskutečnilo ve zdaňovacím období, ve kterém povinnost dlužníka snížit odpočet daně na vstupu vznikla. Tudíž správce daně není oprávněn započíst takovouto pohledávku proti přeplatku na dani, který vznikl z daňových povinností vzniklých po rozhodnutí o úpadku.
NSS sice souhlasil s tím, že správce daně fakticky nemohl takovouto pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení (a pokud tak učinil, byla pohledávka odmítnuta), ale neshledal v tom porušení principu rovnosti účastníků insolvenčního řízení, ale úmysl zákonodárce.
V rozsudku 5 Afs 266/2017 – 48 NSS zopakoval uvedené závěry, konkrétně se jednalo o úpadek dlužníka, jehož účinky nastaly v září 2013 (před novelou insolvenčního zákona s účinností od 1.1. 2014). Dle NSS daňový nedoplatek dlužníka, vzniklý opravou výše daně podle § 44 ZDPH za zdaňovací období únor 2014 a únor 2015, není možné považovat za daň vzniklou po rozhodnutí o úpadku. Uvedené pohledávky správce daně vzniklé opravou daně se nepovažují za samostatná zdanitelná plnění – jejich vznik se reálně váže k původním zdanitelným plněním, která byla učiněna v roce 2011 a 2012. Tyto pohledávky správce daně tedy nelze podřadit pod pohledávky za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 insolvenčního zákona, jelikož nevznikly po rozhodnutí o úpadku.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: 10/2016
Rozšířený senát: NE
Související rozsudky: 9 Afs 69/2012 – 47 / 9 Afs 66/2013 – 35 / 9 Afs 170/2014 – 42 / 9 Afs 190/2015 – 57, 4 Afs 224/2016 – 34
Zákonná úprava: §44 odst. 5 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH