Základem pro výpočet úroku z neoprávněného jednání správce daně je částka skutečně zaplacené daně, která převyšuje její zákonnou výši.
Počátek doby, za kterou náleží úrok, se odvíjí ode dne, kdy byla daň přesahující její zákonnou výši skutečně uhrazena.
Správce daně vyměřil žalobci správní poplatek ve výši 30 mil. Kč za povolení provozovat sázkové hry, kdy jeho výše byla na základě následných žalob ultimativně snížena na konečných 10 mi. Kč. Po pravomocném stanovení poplatku správce daně přiznal žalobci úrok z neoprávněného jednání. V následné žalobě žalobce sporoval jednak základ pro výpočet daného úroku, jednak délku doby, za kterou mu měl být úrok přiznán.
Žalobce byl názoru, že mu náleží úrok z celé jím uskutečněné platby poplatku (30 mil. Kč), tedy i z částky zákonně vyměřených poplatků (10 mi. Kč.). Dle správce daně žalobci náležel úrok pouze z rozdílu mezi původně určenou výší a zákonnou výší. Odlišnost názorů panovala i v určení počátku lhůty pro výpočet úroku.
NSS odmítl jazykový výklad ust. § 254 odst. 1 DŘ a přiklonil se k výkladu teleologickému. Soud uvedl, že dotčený úrok by měl daňovému subjektu nahrazovat újmu spočívající v nemožnosti nakládat s finančními prostředky v důsledku nezákonného rozhodnutí a ne sankcionovat samotnou nezákonnost postupu správce při stanovení a vybírání daně.
Z toho plyne, že v případě změny původního nezákonného rozhodnutí, nedochází ke vzniku újmy ohledně celé uhrazené částky, ale toliko rozdílu mezi původně určenou nezákonnou výší a zákonnou výší.
Ve vztahu k otázce týkající se určení počátku doby, za níž žalobci náležel úrok, pak NSS uvedl, že takovýto úrok mu náleží od prvotního doručení rozhodnutí o vyměření poplatku. Nicméně v případě, kdy žalobce ve lhůtě splatnosti (odvíjející se doručení prvotního rozhodnutí ) uhradil pouze 10 mi. Kč, tedy tu část poplatku, která byla následně shledána zákonnou, a zbývající část dle nezákonného rozhodnutí uhradil až později, pak mu náleží úrok z nezákonného přeplatku počínaje tím dnem, kdy nezákonný přeplatek skutečně uhradil.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: 6/2016
Rozšířený senát: NE
Související rozsudky: 5 Afs 170/2015 – 28
Zákonná úprava: § 254 odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád