Zvolí-li si žalobce v řízení o žalobě proti rozhodnutí správce daně svého zástupce, pak takovýmto zástupcem může být vedle advokáta i daňový poradce – fyzická osoba nebo obchodní společnost vykonávají daňové poradenství.
V řízení o kasační stížnosti musí být pak stěžovatel povinně zastoupen advokátem.
5 Afs 12/2010 – 80 a 2 Ans 6/2010 – 42
Žalobce v zastoupení zástupce (obchodní společnost s předmět podnikání zapsaném v obchodním rejstříku daňové poradenství, jejímž jménem poskytuje daňové poradenství konkrétní daňový poradce) podal žalobu proti rozhodnutí správce daně.
Krajský soud dovodil nepřípustnost zastupování citovanou obchodní společností s odkazem na § 35 odst. 3 až 5 s. ř. s., podle kterého účastník řízení může být zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů. Podle zákona o daňovém poradenství, daňové poradenství poskytuje daňový poradce, kterým se rozumí fyzická osoba zapsaná v seznamu daňových poradců. Tedy pokud byla v dané věci zástupcem žalobce obchodní společnost, pak se dle soudu nejednalo o zastoupení ve smyslu § 35 s. ř. s.
NSS takovýto závěr krajského soudu odmítl, neboť předmětné specializované právní poradenství v oblasti daní může vykonávat nikoli pouze osoba fyzická, tedy daňový poradce, ale i osoba právnická, a to pod vlastní odpovědností. Krajský soud nesprávnou interpretací dospěl k závěru, že citovaná obchodní společnost žádnou z podmínek uvedených v § 35 odst. 2, 3, 4, 5 nesplňuje a proto nemůže být zástupcem. Dle NSS pokud zákonná úprava na straně jedné v případě daňového poradenství výslovně umožňuje, aby tyto služby poskytovaly i k tomu určené právnické osoby, není možné vykládat s. ř. s., který umožňuje dvojí výklad a stricto sensu tedy nevylučuje i zastupování právnickou osobou, k tomu oprávněnou podle zvláštních zákonů, tak, že pojem „osoba“ je třeba redukovat toliko na osoby fyzické.
9 Afs 18/2017 – 36
Daňový poradce byl stěžovatelkou zmocněn k zastupování před správními soudy s tím, že je oprávněn ustanovit si za sebe zástupce. Daňový poradce následně zmocnil k zastupování stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti advokátku, která podala jménem stěžovatelky kasační stížnost.
NSS uvedl, že daňový poradce mohl zastupovat stěžovatelku v řízení o žalobě ve smyslu § 35 odst. 2 s. ř. s., nicméně v řízení o kasační stížnosti ylo třeba doložit splnění podmínky povinného zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), kterým dotčený daňový poradce není. Zmocnění, které mu stěžovatelka udělila, jej přitom neopravňovalo k tomu, aby za ni udělil plnou moc advokátce k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Na tomto závěru nic nemění ani substituční doložka, dle které je oprávněn ustanovit si za sebe zástupce; daňový poradce totiž tuto možnost v řízení před soudem nemá. Tzv. substituční oprávnění nesvědčí zástupci účastníka obecně, ale pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Daňovému poradci toto oprávnění nepřísluší, na rozdíl např. od advokáta, kterému využití substituce umožňuje § 25 odst. 2 o.s.ř., ve spojení s § 64 s. ř. s. a v souladu se zvláštními právními předpisy, kterými se řídí výkon advokacie.
Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: 11/2010
Rozšířený senát: NE
Zákonná úprava: § 35 a 105 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
5 Afs 12/2010 – 80 / 2 Ans 6/2010 – 42 / 9 Afs 18/2017 – 36